Dobíjecí stanice a co k nim patří
Postavit dobíječku umí každý elektrikář. Přihlásit ji tam, kam patří, a nepřehlédnout přitom daň z elektřiny, už méně. Vyřídím přihlášku do evidence ministerstva, posoudím daňový režim a ohlídám pravidelná hlášení včetně ročního hlášení o podílu obnovitelné energie.
Úřady, o kterých se u dobíječek nemluví
Většina projektů skončí kolaudací a připojením. Tím ale povinnosti nekončí, jen začínají, a rozpadají se mezi několik míst, která spolu nekomunikují.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu vede evidenci dobíjecích stanic podle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Vlastník je povinen údaje o stanici oznámit ještě před jejím uvedením do provozu.
- Celní správa spravuje daň z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. U dobíječky je potřeba posoudit, jestli vzniká povinnost k dani, jestli máte nárok na povolení k nabytí elektřiny bez daně a jak vést evidenci.
- Energetický regulační úřad řeší, jestli váš provoz nezasahuje do licencované činnosti. Zvlášť tehdy, když stanice stojí v areálu s vlastní distribuční soustavou.
- Státní energetická inspekce a OTE hlídají minimální podíl obnovitelné energie v elektřině, kterou vaše stanice dodá do vozidel. Je to samostatná roční povinnost a z celé čtveřice bývá přehlížená nejčastěji. Podrobně níže.
Licenci na provoz dobíječky nepotřebujete
Tohle bývá první obava a je zbytečná. Energetický zákon dobíjecí službu z licencované činnosti vyjímá. Dlouhodobě zastávaný výklad je, že jde o poskytnutí služby, tedy dobití vozidla, ne o obchod s elektřinou. Provozovatel zůstává v pozici zákazníka, přestože elektřinu sám nespotřebuje, a smí ji dalším osobám poskytovat a rozúčtovat i s vlastní marží.
Výjimka ale neplatí pro toho, kdo do stanice elektřinu dodává. Ten podle situace licenci na výrobu nebo na obchod s elektřinou mít musí. A pokud stanici provozujete v areálu s lokální distribuční soustavou, platí zvláštní pravidla a situaci je potřeba posoudit jednotlivě.
Evidence u ministerstva
Oznamovací povinnost má vlastník stanice před jejím prvním uvedením do provozu, u veřejně přístupných i neveřejných stanic. Ministerstvo pak seznam veřejně přístupných stanic zveřejňuje, ostatní údaje z evidence jsou neveřejné.
Z evidence platí několik výjimek, například pro bezúplatné dobíjení nepodnikajícími fyzickými osobami. Právnických osob se ale zákon týká i tehdy, když stanici k podnikání nevyužívají. Přesný rozsah výjimek pro váš případ ověřím individuálně.
Co pro vás udělám:
- Posoudím, jestli se na vás oznamovací povinnost vztahuje
- Sestavím a podám přihlášku do evidence, u více stanic hromadnou
- Ohlídám ohlášení změn a ukončení provozu
- Vedu navazující statistická hlášení ministerstvu
Podíl obnovitelné energie, na který se nejčastěji zapomíná
Elektřina, kterou vaše stanice za rok spotřebuje na dobíjení vozidel, musí mít minimální podíl z obnovitelných zdrojů: 9 % od roku 2023, 11 % od roku 2025 a 15 % od roku 2030. Plyne to z § 47e zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ne ze zákona o ochraně ovzduší, se kterým se to běžně plete.
Platí to pro všechny dobíjecí stanice, i neveřejné a firemní pro vlastní flotilu, a i pro speciální vozidla typu vysokozdvižných vozíků. Výjimka je jen pro bezúplatné dobíjení nepodnikajícími fyzickými osobami. Podíl se prokazuje zárukami původu, nebo odpovídá zbytkovému energetickému mixu ČR. Nemusíte tedy nutně záruky původu sami nakupovat.
Hlášení se podává do 30. června za předchozí rok. Do poloviny roku 2025 ho přijímala celní správa, od 1. července 2025 vede kontrolu a sankce Státní energetická inspekce a od 1. července 2026 vede evidenci a obchodování s přebytky nový systém EVOZED u OTE. Pokuta za nesplnění minimálního podílu se počítá jako chybějící množství v kWh krát 18 Kč.
Přebytek nad zákonný minimální podíl můžete podle § 47f převést jinému provozovateli dobíjecí stanice, kterému podíl chybí, nebo dodavateli pohonných hmot, který si tím dokrývá vlastní kvótu, a to do 30. dubna následujícího roku. Dobíječka tak nemusí být jen náklad, obnovitelná elektřina navíc se dá zpeněžit.
Tahle povinnost se v praxi přehlíží ze dvou důvodů. Týká se i neveřejných firemních stanic, které si provozovatelé s regulací nespojují, a institucionální rámec, tedy SEI a EVOZED, je starý několik měsíců.
AFIR: platba kartou a data o veřejné dobíječce
U veřejně přístupných stanic navíc platí přímo použitelné nařízení EU č. 2023/1804 o infrastruktuře pro alternativní paliva, zkráceně AFIR. Řidič musí mít možnost zaplatit kartou nebo bezkontaktně bez nutnosti uzavřít smlouvu a cena za kWh musí být viditelná ještě před zahájením dobíjení. Provozovatel dál poskytuje data o poloze, výkonu, dostupnosti a ceně stanice do národního přístupového bodu. Neveřejných firemních stanic se tahle povinnost netýká.
Daň z elektřiny, kde to nejčastěji vázne
Elektřina, kterou přes dobíječku prodáváte dál, není totéž co elektřina, kterou spotřebujete sami. Podle uspořádání provozu se liší, kdo je plátcem daně, jestli potřebujete povolení od celního úřadu a jakou evidenci musíte vést.
Chyba se tady nepozná hned. Objeví se až při kontrole, zpětně a s penále. Projdu s vámi uspořádání provozu, vyřídím povolení, pokud na něj máte nárok, a nastavím evidenci tak, aby při kontrole obstála. Podrobnosti k této agendě najdete na stránce služby.
Kdy se ozvat
Nejlevnější je zavolat, když je stanice ve fázi projektu. Tehdy se dá uspořádání ještě upravit tak, aby vám nevznikly povinnosti, které jste mít nemuseli. Druhý nejlepší okamžik je před uvedením do provozu, protože právě k němu se váže oznámení ministerstvu.
Ozvat se můžete i tehdy, když stanice běží roky a nikdo se povinnostmi nezabýval. Zjistím, co se neplní, a doplním to.
Kolik to stojí
Vyřízení evidence i posouzení daňového režimu dělám za pevnou cenu, kterou znáte předem. Její výše závisí na počtu stanic a na tom, jestli je součástí areálu s vlastní distribucí. Napište mi, co stavíte, a cenu pošlu do tří pracovních dnů. Příklady zakázek najdete na stránce Cena.